April 2014

i'm waiting. in my fantasy world.

19. april 2014 at 12:56 | Ems*
Tak vás tu po dlouhé době zdravím.
Víte, chtěla jsem napsat. Ale pak jsem najednou nevěděla o čem. A když jsem to věděla, neměla jsem příležitost.
Tak se vám omlouvám, a dnska jen takový článek vlastně asi o ničem. Příště už to bude lepší, slibuju ;)

Mám chvíle, kdy mám pocit, že padám někam hluboko do světa fantazií ve své hlavě. Líbí se mi tam, utíkám tam častěji, než bych měla. Jenže když už je to moc, tak mám občas pocit, že se v tom topím, ztrácím, ale moje mysl se nedokáže soustředit na nic jiného než na ty fantazie. A pak to příjde. Najednou mám zas, aniž bych se na tom jakkoliv přičinila, čistou hlavu. Svět vidím realisticky, dívám se kolem sebe. Kéž by ty chvíle trvaly déle, protože pak se moje mysl zas najde něco, kolem čeho postaví další fantazijní svět a jsem tam zas. Pořád dokola, to je můj začarovaný kruh.

Můj velký problém je pocit samoty. Nevadí mi být sama, vlastně se mi to docela líbí. Jenže pak příjdou ty chvíle, kdy nekoho potřebuju, kdy už nechci být sama a nechci se cítit osamoceně ani o sekundu déle. A nic. Nikdo tu není a já jsem pořád sama. Nebo se tak aspoň cítím.

Ale já si pak začnu říkat, jestli když tu nikdo není teď, tak jestli kdy bude. Budoucnost je prostě věc, která mě strašně trápí, které se bojím snad víc než čehokoli jiného. Vždyť je tu tolik lidí, kteří měli v mém věku plány a sny stejně jako já, a jak to skončilo? Když se tam dívám na ty filmy, které mají dobrý konec, a pak na realitu, je to přesný opak. Ne ve všech případech, ale jaká je šance že já budu ta šťastná a všechno to pak nakonec nebude stát za nic?
Bez lásky, bez rodiny, bez jediného splněného snu.